Renault udělal nečekaný tah: žádná strategie čistě elektrických vozů, ale ambiciózní smíšený plán plný odvážných slibů v oblasti baterií.
Francouzský automobilový výrobce kompletně překreslil svůj strategický směr až do roku 2030. Místo prosazování výhradně plně elektrických modelů se koncern rozhodl pro kombinaci hybridních a zcela elektrických vozů – a zároveň masivně sází na software, chytré továrny a futuristické roboty na výrobních linkách.
Nový kurz: napůl elektricky, napůl hybridně do roku 2030
Renault původně plánoval nabízet v Evropě do roku 2030 výhradně plně elektrické modely. Ten plán se úplně neruší, ale výrazně upravuje. Značka vidí, že kupující jsou opatrnější, než se čekalo, a evropské předpisy se zpřísňují pomaleji, než bylo původně předpokládáno.
Nové cíle pro Evropu v roce 2030:
- 50 % plně elektrických modelů
- 50 % hybridů a dalších elektrifikovaných variant
V celosvětovém měřítku chce Renault zajistit, aby v roce 2030 měla polovina všech prodaných vozů nějakou formu elektrizace. To dává značce prostor pracovat na trzích mimo Evropu déle se spalovacími motory doplněnými elektrickou podporou.
Renault už nesází na elektrický sprint, ale na vytrvalostní strategii s hybridními opěrnými koly.
Na podporu těchto plánů chystá koncern skutečnou modelovou ofenzivu. Za čtyři roky přijde 36 nových modelů, z nichž 16 bude plně elektrických. Renault se tak snaží udržet na palubě jak zákazníky toužící po elektromobilech, tak váhavce, které přitáhnou hybridní řešení.
Cíl v oblasti baterií: 1 400 km dojezdu a plné nabití za 10 minut
Skutečným tahákem nové strategie je technologie baterií. Renault načrtl plán se dvěma výraznými cíli:
- Dojezd až 1 400 kilometrů díky novým bateriím a takzvaným prodlužovačům dojezdu
- Nabití na použitelnou úroveň přibližně za 10 minut
Těch 1 400 kilometrů auto nedosáhne jen větší baterií. Renault počítá s kombinací účinnějších elektromotorů, lepší aerodynamiky, lehčích materiálů a chytrého softwaru, který průběžně optimalizuje spotřebu. Svou roli hrají i takzvané range-extendery – kompaktní pomocné motory nebo dodatečné zdroje energie, které podporují baterii za jízdy.
Desetiminutová doba nabíjení odkazuje na situaci, kdy akumulátor získá přes rychlonabíjecí stanice za krátký čas dostatek kapacity pro stovky kilometrů. To vyžaduje nejen novou chemii v bateriových článcích, ale také nabíjecí sítě schopné zvládnout vysoké výkony a architekturu vozu, která s tím bezpečně pracuje.
Pokud Renault tyto doby nabíjení skutečně splní, přiblíží se elektromobilita z hlediska pohodlí nebezpečně blízko tankování benzinu nebo nafty.
Zároveň si koncern ukládá cíl snížit průměrné emise své flotily na 25 gramů CO₂ na kilometr. To je hluboko pod většinou současných hybridních modelů a ukazuje, že smíšená strategie nemusí nutně znamenat krok zpět v oblasti klimatu.
Software Defined Vehicle: auta, která žijí jako smartphone
Technické ambice nekončí u baterií a pohonných jednotek. Renault staví software zcela do středu svého designového uvažování. V odvětví se tento přechod označuje jako Software Defined Vehicle – stav, kdy kód hraje stejně určující roli jako ocel a hliník.
Trafic jako pojízdná testovací laboratoř
V brzké době přijde elektrická dodávka Trafic, která bude přijímat aktualizace přes vzduch – podobně jako smartphone. Nové funkce dorazí přes internet bez návštěvy servisu. I softwarové chyby bude možné opravit na dálku.
- Rychlé zavádění nových propojených služeb
- Včasné odhalování poruch prostřednictvím analýzy dat
- Prodloužení životnosti vozidla pomocí softwarových upgradů
Renault chce zkrátit dobu vývoje nových modelů na méně než dva roky. Čínské značky už ukazují, že takové tempo je reálné, pokud jsou software a elektronika středobodem a platformy se chytře sdílejí. Francouzi tento tlak cítí a teď na něj zjevně reagují.
Průmysl 4.0: humanoídní roboti jako kolegové na výrobní lince
V továrních halách se mění přinejmenším stejně mnoho jako v samotném autě. V průběhu příštích osmnácti měsíců má na francouzské výrobní linky nastoupit 350 humanoídních robotů jménem Calvin. Pocházejí od francouzského startupu Wandercraft.
Tito roboti přebírají především nejtěžší a nejopakovanější úkoly, aby se zaměstnanci mohli více soustředit na kontrolu, kvalitu a složitější montáž. Renault tím cílí na:
- Přibližně o 20 % vyšší výrobní kapacitu ve Francii
- Nižší riziko zranění při fyzicky náročnějších pracích
- Nižší náklady na výrobu každého elektrického vozu
Roboti Calvin jsou viditelnou tváří širšího přechodu k plně propojeným, automatizovaným továrnám.
Strategie připomíná to, co značky jako BMW nebo Hyundai dělají již řadu let: kombinovat rozsáhlou automatizaci s velkými sériemi kompaktních modelů. U elektrických vozů, kde jsou marže pod tlakem, může každé procento nižších výrobních nákladů rozhodnout o tom, zda je výsledek ziskem nebo ztrátou.
Co tento plán znamená pro řidiče
Pro průměrného řidiče se tato nová mapa točí okolo tří velkých témat: svobody výběru, uživatelského pohodlí a technologií pracujících nenápadně v pozadí.
| Téma | Co Renault slibuje |
|---|---|
| Výběr | Hybridní i plně elektrické vozy podle jízdního profilu a ceny |
| Dojezd a nabíjení | Výrazně delší dojezd a doby nabíjení blížící se tankování |
| Technologie | Auta, která se sama aktualizují a oznamují prediktivní servis |
Pro firemní řidiče a správce vozových parků může být tato kombinace velmi atraktivní. Elektrické dodávky s bateriemi, které nabijí dostatek energie za krátkou přestávku na kávu, zkracují prostoje. Hybridní osobní vozy snižují bariéru pro řidiče, kteří jezdí dlouhé vzdálenosti, ale přitom chtějí spotřebovávat méně paliva.
Doplňující kontext: co je range-extender a proč záleží na 25 g CO₂
Prodlužovač dojezdu, neboli range-extender, je zpravidla malý spalovací motor nebo jiný zdroj energie, který nepohání přímo kola, ale vyrábí elektřinu pro baterii. Auto tedy jezdí primárně elektricky, ale má na palubě jakousi nouzovou elektrocentrálu. To může odstranit obavy z vybité baterie, přičemž každodenní jízdy zůstávají převážně elektrické.
Cíl 25 gramů CO₂ na kilometr leží výrazně níže, než kde se pohybovaly klasické plug-in hybridy z nedávných let. Ty vykazovaly v reálném provozu vyšší spotřebu – zvláště pokud se nabíjely málo. Renault tedy bude muset silně spoléhat na účinné pohonné jednotky a chytré řízení energie, aby tuto hodnotu skutečně dosáhl v každodenním používání, a nejen v laboratorních testech.
Pro kupující se vyplatí u budoucích modelů sledovat dvě věci: skutečnou rychlost nabíjení na veřejných nabíječkách a rychlonabíjecích stanicích a realistickou spotřebu při vlastním stylu jízdy. Slib dojezdu 1 400 kilometrů zní působivě – ale nakonec záleží na tom, kolik z toho zbyde na dálnici s plně naloženým vozem, v zimě nebo s přívěsem za sebou.
