Renault dělá nečekaný tah: místo sázky na jediné řešení přichází s ambiciózním mixem pohonů a odvážnými sliby v oblasti baterií.
Francouzský automobilový výrobce kompletně překreslil svou strategii až do roku 2030. Namísto čistě elektrické linie vsází koncern na kombinaci hybridních a plně elektrických vozů — a zároveň masivně investuje do softwaru, chytrých výrobních závodů a futuristických robotů přímo na výrobních linkách.
Nový kurz: v roce 2030 napůl elektro, napůl hybrid
Původně Renault plánoval prodávat v Evropě do roku 2030 výhradně plně elektrická auta. Tento záměr sice nekončí v koši, ale dostává výraznou korekci. Značka si uvědomuje, že zákazníci jsou opatrnější, než se čekalo, a evropská regulace neklade tak tvrdé podmínky, jak se zpočátku zdálo.
Nové cíle pro Evropu v roce 2030 jsou následující:
- 50 % plně elektrických modelů
- 50 % hybridů a dalších elektrifikovaných variant
Na celosvětové úrovni chce Renault do roku 2030 zajistit, aby polovina všech prodaných vozidel disponovala nějakou formou elektrifikace. To dává značce prostor na trzích mimo Evropu, kde může déle kombinovat spalovací motory s elektrickou podporou.
Renault už nesází na elektrický sprint — volí strategii na dlouhou trať s hybridní oporou.
K podpoře těchto plánů připravuje koncern skutečnou modelovou ofenzivu. Během čtyř let uvede na trh 36 nových modelů, z nichž 16 bude plně elektrických. Renault tak usiluje o to, aby oslovil jak přesvědčené zastánce elektromobility, tak váhající zákazníky prostřednictvím hybridních řešení.
Cíl v oblasti baterií: 1 400 km dojezdu a plné nabití za 10 minut
Skutečným lákadlem nové strategie je technologie baterií. Renault představuje plán se dvěma pozoruhodnými cíli:
- Dojezd až 1 400 kilometrů díky novým bateriím a tzv. range-extenderům
- Nabití na použitelnou úroveň přibližně za 10 minut
Těch 1 400 kilometrů nezajistí jen větší akumulátor. Renault počítá s kombinací účinnějších elektromotorů, lepší aerodynamiky, lehčích materiálů a chytrého softwaru, který průběžně optimalizuje spotřebu. Klíčovou roli hrají také range-extendery — kompaktní pomocné pohony nebo přídavné zdroje energie, které dobíjejí baterii za jízdy.
Desetiminutová doba nabíjení předpokládá situaci, kdy rychlonabíjecí stanice dodá za krátkou dobu energii dostačující na stovky kilometrů. To vyžaduje nejen novou chemii bateriových článků, ale i nabíjecí infrastrukturu zvládající vysoké výkony a architekturu vozidla, která s tím bezpečně umí pracovat.
Pokud Renault tyto doby nabíjení skutečně splní, přiblíží se elektrická auta komfortu tankování benzinu nebo nafty na nebezpečnou vzdálenost.
Zároveň si koncern klade za cíl snížit průměrné emise své flotily na 25 gramů CO₂ na kilometr. To je výrazně méně než u mnohých dnešních hybridních modelů a naznačuje, že smíšená strategie nemusí nutně znamenat krok zpět v oblasti klimatu.
Software Defined Vehicle: auta fungující jako smartphone
Technické ambice se nezastavují u baterií a pohonných soustav. Renault posouvá software úplně do středu celého návrhu vozidla. V automobilovém průmyslu se tento přechod označuje jako Software Defined Vehicle — přístup, při němž se kód stává stejně určujícím prvkem jako ocel nebo hliník.
Trafic jako pojízdná testovací laboratoř
V blízké době přijde elektrický dodávkový vůz Trafic s aktualizacemi přes vzduch, podobně jako u smartphonu. Nové funkce budou dostupné přes internet bez nutnosti návštěvy servisu. Chyby v softwaru bude možné opravit vzdáleně.
- Rychlé zavádění nových propojených služeb
- Včasná detekce závad prostřednictvím analýzy dat
- Prodloužení životnosti vozidla softwarovými aktualizacemi
Renault chce zkrátit dobu vývoje nových modelů na méně než dva roky. Čínské značky už dokazují, že taková tempa jsou dosažitelná, když jsou software a elektronika středem pozornosti a platformy se chytře sdílí. Francouzi tento tlak cítí a nyní na něj viditelně reagují.
Průmysl 4.0: humanoidi jako kolegové na výrobní lince
Ve výrobních závodech se mění přinejmenším stejně tolik jako v samotných autech. Během příštích osmnácti měsíců má do francouzských výrobních linek nastoupit 350 humanoídních robotů jménem Calvin, které dodá francouzský startup Wandercraft.
Tito roboti převezmou především nejtěžší a nejopakovanější úkoly, aby se pracovníci mohli soustředit na kontrolu kvality a složitější montáž. Renault od toho očekává:
- Přibližně 20% nárůst výrobní kapacity ve Francii
- Snížení rizika zranění při fyzicky namáhavých pracích
- Nižší náklady na výrobu každého elektrického vozu
Roboti Calvin představují viditelnou tvář širšího přechodu k plně propojeným, automatizovaným továrnám.
Tato strategie se podobá přístupu značek jako BMW nebo Hyundai, které roky kombinují pokročilou automatizaci s velkovýrobou kompaktních modelů. U elektrických aut, kde jsou marže pod tlakem, může každé procento úspory výrobních nákladů rozhodnout mezi ziskem a ztrátou.
Co tento plán znamená pro řidiče
Pro běžného řidiče se tato nová cestovní mapa točí kolem tří klíčových témat: svoboda výběru, pohodlí každodenního použití a technologie fungující v pozadí.
| Téma | Co Renault slibuje |
|---|---|
| Výběr | Hybrid i plné elektro podle jízdního profilu a ceny |
| Dojezd a nabíjení | Výrazně delší dosah a doby nabíjení blízké tankování |
| Technologie | Auta, která se sama aktualizují a avizují přediktivní servis |
Pro firemní řidiče a správce vozových parků může být tato kombinace obzvlášť zajímavá. Elektrické dodávky s bateriemi, které se dostatečně nabijí za přestávku na kávu, snižují prostoje. Hybridní osobní auta zase snižují práh pro řidiče, kteří pravidelně najíždějí dlouhé vzdálenosti, ale chtějí spotřebovávat méně paliva.
Doplňující kontext: co je range-extender a proč záleží na 25 g CO₂
Range-extender neboli prodlužovač dojezdu je zpravidla malý spalovací motor nebo jiný zdroj energie, který přímo nepohání kola, ale vyrábí elektřinu pro baterii. Auto jezdí primárně elektricky, ale má na palubě jakýsi nouzový generátor. To může odstranit obavy z vybití baterie, přičemž každodenní jízdy zůstávají z větší části elektrické.
Cíl 25 gramů CO₂ na kilometr leží výrazně pod hodnotami klasických plug-in hybridů z nedávné minulosti. Ty v reálném provozu dosahovaly vyšší spotřeby, zejména když se příliš nenabíjely. Renault tak bude muset silně spoléhat na efektivní pohonné soustavy a chytré řízení energie, aby tuto hodnotu skutečně dosáhl v každodenním provozu — a ne jen v laboratorních testech.
Pro kupující se při pohledu na budoucí modely vyplatí sledovat dvě věci: skutečnou rychlost nabíjení na veřejných nabíječkách a rychlonabíjecích stanicích a realistickou spotřebu odpovídající jejich vlastnímu stylu jízdy. Slib dojezdu 1 400 kilometrů zní působivě, ale nakonec záleží na tom, kolik z toho zbyde na dálnici s plným nákladem, v zimě nebo s přívěsem za autem.
