Výzkum: jedlíci masa se častěji dožívají 100 let, ale jen za této podmínky

Rozsáhlá čínská studie sledovala přes 5 000 velmi starých lidí

Velká čínská studie zaměřená na lidi starší osmdesáti let znovu rozvířila debatu o mase, vegetariánství a dožití vysokého věku. Výsledky jsou překvapivé — ale skrývají důležitý háček, který mění všechno.

Z výzkumu vyplývá, že lidé konzumující maso dosahují věku 100 let častěji než jejich vrstevníci, kteří maso nejí. Jenže nejde ani tak o biftek nebo tofu — skutečným viníkem je tichá, ale nebezpečná past, do níž starší lidé snadno upadají: podvýživa a nedostatečný příjem živin.

Data pocházejí z dlouhodobého projektu zvaného Chinese Longitudinal Healthy Longevity Survey. Více než 5 000 osob ve věku 80 let a starších bylo sledováno téměř dvacet let. Vědci zjišťovali, kdo se nakonec dožil stovky a jaké stravovací návyky tito lidé měli.

Účastníci byli rozděleni do dvou hlavních skupin:

  • lidé konzumující maso (všežravci)
  • lidé maso nejedící (vegetariáni a vegani, s případným zařazením ryb, vajec nebo mléčných výrobků)

Vědci pak porovnávali, jak často se příslušníci obou skupin dožili věku 100 let. Statisticky vykazovali jedlíci masa vyšší pravděpodobnost překročení tohoto milníku oproti těm, kteří jedli výhradně rostlinnou stravu.

Holá čísla hovoří zdánlivě ve prospěch masa — skutečný příběh se ale točí kolem podvýživy u křehkých seniorů.

Proč jedlíci masa v této studii vycházejí lépe

Podle zveřejněných výsledků měli účastníci bez masa nižší šanci dožít se stovky oproti všežravcům. U vegetariánů byla tato pravděpodobnost přibližně o 20 procent nižší, u veganů přibližně o 30 procent. Zdá se to jako tvrdá rána pro rostlinnou stravu — jenže realita je složitější.

Výzkumníci se totiž nezastavili pouze u otázky „maso ano, nebo ne". Sledovali také tělesnou hmotnost účastníků prostřednictvím indexu tělesné hmotnosti (BMI). A právě tam vyšlo najevo klíčové upřesnění.

Skutečný problém: podváha a nedostatek bílkovin po osmdesátce

Když tým rozčlenil čísla podle BMI, vysvitlo něco podstatného. Nižší míra přežití u lidí bez masa se vyskytovala téměř výhradně u účastníků s podváhou — tedy s BMI pod hodnotou 18,5.

V této skupině byli jedlíci rostlinné stravy zranitelnější než konzumenti masa. Ne proto, že by maso fungovalo jako nějaký zázračný prostředek, ale proto, že mnoho velmi starých lidí má potíže s příjmem dostatečného množství kalorií a bílkovin. Kdo je již příliš lehký a navíc konzumuje málo bílkovinných živočišných produktů, naráží na problémy mnohem rychleji.

U lidí starších osmdesáti let může pár kilogramů navíc zásadně ochránit — zatímco každé zbytečně chybějící kilo představuje riziko.

Proč je podváha u seniorů tak nebezpečná

Příliš nízké BMI ve vysokém věku bývá spojeno s celou řadou komplikací:

  • úbytek svalové hmoty (sarkopenie)
  • řídnutí kostí a vyšší riziko zlomenin
  • větší náchylnost k pádům a hospitalizacím
  • snížená odolnost při infekcích nebo operacích

Pro křehkého osmdesátníka může každá chřipka, pád nebo chirurgický zákrok dopadnout daleko hůře, pokud tělo nemá téměř žádné tukové a svalové zásoby. V takové situaci může mírně vyšší BMI — tedy lehká nadváha — paradoxně prodloužit přežití. Tento jev je v odborné literatuře znám jako „obezitní paradox" u starších osob.

Není to maso samotné — rozhoduje úplnost výživy

Studie odhalila zajímavý detail: nepříznivé účinky bezmásé stravy zmizely tehdy, když lidé konzumovali jiné živočišné produkty. Účastníci, kteří maso nejedli, ale pravidelně zařazovali ryby, vejce nebo mléčné výrobky, dopadli srovnatelně s jedlíky masa.

Tyto potraviny dodávají plnohodnotné bílkoviny, vitamín B12, vápník a vitamín D — přesně ty živiny, kterých mnoho seniorů přijímá nedostatečně, přestože jsou klíčové pro svaly, kosti a imunitu.

Skupina potravin Důležité živiny pro seniory
Maso Bílkoviny, železo, vitamín B12, zinek
Ryby Bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny, vitamín D, jód
Vejce Bílkoviny, vitamín B12, vitamín D, cholin
Mléčné výrobky Bílkoviny, vápník, vitamín B2, často přidaný vitamín D

Rostlinná strava bez masa, ryb, vajec nebo mléčných výrobků je sice možná, ale u lidí starších osmdesáti let vyžaduje hluboké znalosti a důslednost. Talíř s pouhou rýží a zeleninou potřebný příjem bílkovin a kalorií jednoduše nezajistí.

Proč nelze tuto studii přímočaře přenést do českého prostředí

Všichni účastníci pocházeli z Číny a jejich stravovací návyky byly zachyceny až ve velmi vysokém věku. Jejich jídelníček, tělesná konstituce i životní příběh se výrazně liší od toho, co je typické pro české seniory.

Navíc vědci zaznamenali stravovací zvyklosti účastníků pouze jednou. Návyky se přitom v průběhu let mění, zvláště u lidí přes osmdesát. Svou roli hrají i další faktory — životní úroveň, přístup ke zdravotní péči, vzdělání nebo kouření — a ty nelze ze statistik zcela odfiltrovat.

Studie především ukazuje, že výživa a tělesná hmotnost společně určují, jak zranitelný člověk na vysokém věku je. Maso v tom sehrát roli může, ale rozhodně ne jako všelék.

Co z toho plyne pro seniory, kteří chtějí jíst méně masa nebo ho vynechat úplně?

Pro zdravé dospělé do sedmdesáti let jsou závěry méně přímočaré než pro křehké osmdesátníky. Přesto výzkum přináší několik jasných ponaučení pro každého, kdo chce v pozdějším věku omezit nebo vyloučit maso.

Tři praktické zásady pro starší jedlíky s méně masa

  • Hlídejte dostatečný příjem bílkovin: luštěniny, tofu, tempeh, ořechy, semínka a celozrnné obiloviny musí být skutečně každodenní součástí jídelníčku.
  • Doplňujte vitamíny: zvláštní pozornost si zaslouží zejména vitamín B12, při malém pobytu na slunci také vitamín D — ideálně prostřednictvím doplňků.
  • Sledujte svou hmotnost: při nechtěném úbytku váhy nebo oslabení svalů je rozumné včas vyhledat nutričního terapeuta nebo praktického lékaře.

Kdo jí rostlinnou stravu a má již nízké BMI, může s pomocí nutričního terapeuta sestavit jídla bohatá na energii a bílkoviny — například doplněním o extra olej, ořechové máslo, sójové výrobky nebo obohacené rostlinné nápoje.

Pohyb a silový trénink jako nezbytný doplněk výživy

Výživa jen zřídka stojí sama o sobě. Svalová hmota i kosti reagují silně na pohyb. Silový trénink s činkami, cvičení s vlastní vahou nebo i svižná chůze dělají ze seniorů méně zranitelné jedince — bez ohledu na jejich stravovací zvyklosti.

Pravidelná fyzická aktivita povzbuzuje chuť k jídlu a pomáhá tělu lépe využívat přijaté bílkoviny. Osmdesátník, který třikrát týdně absolvuje krátký silový trénink a přijímá dostatek bílkovin, si může svalovou hmotu uchovat pozoruhodně dobře.

Dožít se stovky: co skutečně rozhoduje kromě toho, co máte na talíři

Délka života závisí na celé řadě okolností: genetice, kouření, alkoholu, pohybu, spánku, sociálních vazbách, příjmech a přístupu ke zdravotní péči. Jídelníček je jen jedním dílem skládačky — ovšem dílem nezanedbatelným.

Pro ty, kdo chtějí stárnout kvalitně a nic zásadního neobětovat, nejde ani tak o jeden konkrétní ingredient, jako spíše o stabilní a výživný způsob stravování: dostatek bílkovin, přiměřený kalorický příjem, hojnost zeleniny a ovoce, minimum ultra-zpracovaných potravin a hmotnost odpovídající věku. Takový jídelníček lze sestavit s masem i bez něj — ale ten druhý případ vyžaduje opravdu pečlivou pozornost.

Author

  • Ladislav (Láďa) Hruška je bez nadsázky králem českých lidových „vychytávek“ a kutilství. Do povědomí veřejnosti se zapsal nejprve jako televizní reportér, ale skutečnou slávu mu přinesly jeho rady na kreativní vylepšení domácnosti a zahrady. Jeho přístup je založen na jednoduchosti, humoru a snaze ušetřit peníze tím, že věci nevyhazujeme, ale dáváme jim nový život prostřednictvím chytré recyklace.

    Láďa Hruška moderuje na televizi Prima vlastní populární pořad Vychytávky Ládi Hrušky, kde každý týden představuje nejrůznější rady od diváků i své vlastní originální nápady. Je autorem několika knižních bestsellerů, které se staly fenoménem českého trhu. Láďa je mistrem v opravách a neotřelých řešeních, která usnadňují každodenní život v bytě, na chalupě i na zahradě, a to vše s minimálními náklady.

Přejít nahoru